Eh... Že mi z toho vyleze zrovna wolfstar, to jsem nečekala. Zejména proto, že ten ship mě obecně nebaví jak číst, tak psát, protože ho považuju za kanonický, ale tak proti gustu...
Naposledy si užíval jízdu bradavickým expresem, zatímco mířili do Londýna.
Zkoušky dospělosti byly za nimi, až nyní mělo začít opravdové dobrodružství.
Lily s Jamesem se vytratili do soukromí, Petr na chodbě laškoval s Dorcas a Náměsíčník se na něj ze sedačky odnaproti melancholicky usmíval.
Sirius se v těch oříškových očích utápěl celou věčnost. Svírala ho úzkost při pomyšlení, že nebude Remuse vídat denně. Probouzet se ve stejné místnosti, trávit s ním úplňky v Chroptící chýši, smát se při každé hloupé příležitosti.
Dospělost znamenala stát na nohou. Být konečně zodpovědný. Ale taky uvědomění, že být zamilovaný do nejlepšího kamaráda, je průser.
Ale ne, proč nám to děláš? :D
Esti Vera
Ale ne, proč nám to děláš? :D
Letí do oblíbených, byť wolfstar taky obecně nevyhledávám, tohle mi nějak sedlo.
Na tom je smutnější spíš fakt
Blanch
Na tom je smutnější spíš fakt, že víme, kam míří canon :(
A díky. Já taky nejsem dvakrát wolfstar fanda, nemám vůbec ponětí, jak jsem skončila s tímhle :)